A1 - standardní fila s rovnou hřbetní linií, která se mírně zvedá směrem k zádi, kohoutek leží níže než záď, bederní linie je jen velmi lehce zaoblena a přechází plynule v mírně svažitou záď. Zadní končetiny mírně zaúhleny se žádoucím rozpětím úhlů mezi dlouhými kostmi končetin.
A2 - takzvaná " kapří bedra", což značí příliš vzhůru vypouklou linii hřbetu v místě, kde konči záda a začíná záď. Můžeme klasifikovat jako lehkou vadu. Úhlení zadních končetin je v pořádku.
A3 - takzvaný "kapří hřbet", je již velmi těžkou vadou (viz standard). Uprostřed horní linie, která by měla být rovná a pouze mírně se zvedající směrem k zádi je znatelný hrb. Často se vyskytující vada, která bývá ještě zvýrazněna u nenakrmených zvířat tím, že v místě hrbu jsou patrné výběžky obratlů. Úhlení zadních končetin je v pořádku.
A4 - stejná vada jako na předchozím obrázku; tedy kapří hřbet; navíc má tato fila velmi strmé úhlení zadních končetin. Také strmé úhlení zadních končetin je velmi těžká vada. V žargonu kynologů se tato vada nazývá "otevřené hlezno".
B1 - standardní fila s poněkud delšími zády a tedy celkově delším tělesným rámcem. Sám o sobě patří delší hřbet mezi lehké vady, ovšem problém je v tom, že často se vyskytuje ve spojení se hřbetem proneseným, což je již vada těžká dle standardu, kde je jako taková výslovně uvedena. Úhlení pánevních končetin je na tomto obrázku v pořádku.
B2 - fila poněkud delšího tělesného rámce (lehká vada) "kapří bedra" (lehká vada), ale již poměrně výrazně pronesený hřbet, což je vada těžká. Úhlení zadních končetin je v pořádku.
B3 - fila poněkud delšího tělesného rámce (lehká vada), s "kapřím hřbetem" (velmi těžká vada). Úhlení zadních končetin je v pořádku.
B4- fila poněkud delšího tělesného rámce (lehká vada), s " kapřím hřbetem" (velmi těžká vada) a se strmým úhlením zadních končetin, což je další velmi těžká vada.
C1 - fila takzvaně kvadratická, co značí celkově zkrácený tělesný rámec... Česky přeloženo čtvercovitost. Velmi těžká vada.
C2 - kvadratická fila (velmi těžká vada) s "kapřími bedry" (lehká vada). Úhlení zadních končetin je v pořádku.
C3 - kvadratická fila (velmi těžká vada) s "kapřím hřbetem", což je druhá velmi těžká, vada. Nejhorší na takto tělesně stavěné file je to, že jich běhá po našich zemích poměrně hodně a někteří akreditovaní rozhodčí je považují za vzor pro posuzování brazilských fil na výstavách. Dochází potom k paradoxním situacím, kdy jsou lépe hodnocena zvířata krátká a hrbatá a zvířata s rovnými zády a bez hrbu jsou vyřazována jako netypická.
C4 - kvadratická fila (velmi těžká vada) s "kapřím hřbetem", což je druhá, velmi těžká vada a s velmi strmě úhlenými zadními končetinami, což je třetí velmi těžká vada.
D1 - brazilská fila na poněkud vyšších končetinách je dalším typem fily, který se u nás vyskytuje poměrně ve velkém množství. Problémem u tohoto typu fily je skutečnost, že nejsou dodrženy typické poměry určitých tělesných proporcí, které mimo jiné odlišují filu od podobných plemen. Například od Německé dogy. U fil má vzdálenost od země po loketní kloub být rovna vzdálenosti od loketního kloubu ke kohoutku. Prostě 1:1 !!!!!!!!!!!!!!!!! U Německých dog tento poměr neplatí. Takto stavěnou brazilskou filu je možné ohodnotit jako zvíře s lehkou vadou, pokud ovšem je ve všech ostatních znacích typická. Což je málokdy.
D2 - brazilská fila na poněkud vyšších končetinách, což je lehká vada, která má též "kapří bedra" (lehká vada). Úhlení zadních končetin je v pořádku.
D3 - fila na poněkud vyšších nohách (lehká vada) s výrazně "kapřím hřbetem", což je velmi těžká vada. Úhlení zadních končetin je v pořádku.
D4- fila na vyšších končetinách (lehká vada), výrazně kvadratická (velmi těžká vada), s "kapřím hřbetem", což je druhá velmi těžká vada a s velmi strmě úhlenými zadními končetinami, což je třetí velmi těžká vada.
